Jakým způsobem může ovlivnit předpokládaná klimatická změna katastrofické škody v oblasti majetkového pojištění?
O klimatických změnách se v posledních letech hovoří zejména
v souvislosti s emisemi takzvaných skleníkových plynů do atmosféry a možným
vlivem lidské činnosti na klimatický systém. V odborných kruzích probíhá diskuse
o tom, do jaké míry mohou lidské aktivity klimatický systém ovlivnit a zda jsou
tyto změny přirozené. Bez ohledu na příčinu těchto změn je adaptace společnosti
na klimatické změny velkou výzvou 21. století. Pojistný sektor může v tomto
procesu sehrát významnou roli.
Celkově je velmi pravděpodobný nárůst pojistných škod souvisejících
s extrémními meteorologickými jevy v dlouhodobém horizontu klimatických
změn. Projevy těchto změn se dají pozorovat už nyní, například v průběhu 20.
století vzrostla podle zprávy IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change)
globální přízemní teplota vzduchu o 0.74 °C. Kromě toho v mnohých oblastech
vzrostl počet přívalových srážek, a to dokonce i v takových místech, kde
průměrné srážkové úhrny klesaly. Globální cirkulační modely používané
k předpovědi budoucího klimatu se poměrně dobře shodují v předpovědi trendů
jednotlivých klimatických prvků. Nicméně samotný trend oteplování není pro
pojistný sektor zvlášť podstatný, a to díky schopnosti adaptace lidské činnosti na
určitý rozsah kolísání atmosférických parametrů. Jsou to právě jevy mimo
obvyklá měřítka chodu místního klimatu, které způsobují neočekávané škody. Na
tomto místě je třeba rovněž podotknout, že globální cirkulační modely
předpovídají extrémy s velkou nejistotou.
Zpráva IPCC předpokládá, že se průměrná globální přízemní teplota
vzduchu zvýší do konce století o 2 °C; pro Evropu bude pravděpodobně tento
nárůst ještě větší. Důsledkem tohoto nárůstu bude celková změna vzdušné
cirkulace nad Evropou. Očekává se, že dojde k posunu atlantické cyklonální
aktivity směrem na sever a frekvence zimních vichřic způsobujících škody na
kontinentu poklesne. Zároveň se však dá předpokládat, že rychlost větru (a tedy
i potenciální škody) bude v průběhu těchto událostí vyšší. Důsledkem toho je, že
při teplotě o 2 °C vyšší dokáže atmosféra udržet až o 11 % více vodní páry a
atmosférické procesy jsou proto mnohem dynamičtější.
/tz/
